Pomníky a pomníčky

Socha svatého Jana Nepomuckého.

      

Sochu nechala postavit měšťanka Apollonia Röslerin v roce 1770. Původně stála na severní straně náměstí obklopená topoly. V roce 1906 byla na jejím místě postavena socha císaře Josefa II. Jan Nepomucký byl přemístěn před katolický kostel, kde stojí dodnes. V roce 2015 byl restaurován a v prosinci představen veřejnosti.

Pomník císaře Josefa II.

 Pomník Josefu II. byl odhalen v září 1879, ke stému výročí průjezdu císaře městem. Na místo Jana Nepomuka se dostal až v roce 1906. V roce 1923 byl odstraněn a schován. Po obsazení českého pohraničí v roce 1938 byl znovu postaven na náměstí. Nakonec ji stihl stejný osud jako většinu zvonů. V roce 1942 byl sundán a odvežen k roztavení.

Reliéfní portrét císaře Františka Josefa.

           K oslavě šedesáti let vlády císaře, v roce 1908, byla v parku měšťanské školy odhalena pamětní deska s jeho portrétem. Kámen na kterém byla deska  umístěna, stojí dodnes na svém místě. V roce 1935 byl císař vyměněn za portrét T.G.Masaryka, který byl po převratu 1948 sundán.  Později tam byl odhalen nový reliéf symbolizující osvobození Československa Rudou armádou.

Menzelův pomník

        Gottfried Menzel byl významný novoměstský děkan. Zajímal se o mineralogii, botaniku a zoologiii a jeho práce se dočkaly velkého uznání. Zasloužil se o poznání Jizerských hor a Ještědského pohoří. Vděční občané mu odhalilo pomník rok po jeho úmrtí v roce 1880.

Další zaniklé pomníky

V parku před školou stál pamětní kámen básníku Schillerovi, který byl odhalen v roce 1905 a pravděpodobně zanikl v padesátých letech.

V parku u sokolovny v Sokolské ulici stál pomník F.J.Jahna. Byl to zakladatel německého doborvolného sportovního hnutí Turnverein. Postaven byl v roce 1928. Zanikl s výměnou obyvatelstva po druhé světové válce.

V padesátých letech byla na zdi hostince na náměstí v té době s názvem Dělnický dům odhalena pamětní deska založení zdejší organizace KSČ. Po sametové revoluci byla odstraněna.

 

Pomníčky v okolí Nového Města

Oslí buk      je nejstarsím novoměstským pomníčkem.  Stojí v lese  na vrcholu stoupání silnice do Dětřichovce. Železný kříž je již téměř celý zarostlý do stromu. Podle vyprávění se zde v roce 1758 odehrála potyčka ve které byli zabiti dva pruští vojáci rakouským husarem.

Streitův obrázek      je jistě nejznámější pomníček v okolí Nového Města. V osmdesátých letech 18. století novoměstský pekař Streit na každoroční pouti do Hejnic dal františkánům mezi mincemi i jednu falešnou. Svědomí mu nedalolo a tak si koupil ve stánku u řezbáře kříž s Kristem, aby se doma před ním modlil. Přišla neúroda, pekařům se nedařilo a Streita stále tížilo svědomí za falešný peníz. Aby vše napravil, donesl františkánům dobrý koláč a k milodarům přidal i sříbrnou minci. Kříž připevnil na velký buk u Smuteční cesty v sedle mezi Smrkem a Měděncem. Od té doby byl obrázek několikrát vyměněn a dnes už visí na mladším buku, prtože původní podlehl času.

Körtelův kříž     připomíná událost z roku 1850. Pašerák Körtel z Libverdy narazil v lese na finanční úředníky a ti mu při pronásledování ustřelili ucho. Na památku šťastného konce pověsil pašerák plechový svatý obrázek na strom nedaleko Červeného buku. V roce 1960 někdo orázek zničil. V polovině osmdesátých let tam někdo pověsil litinový lříž. Ten se před několika lety zlomil na dvě části.

Enderův obrázek     stojí na západním svahu Rapické hory při staré cestě na Smrk. V únoru 1869 se převrátily saně se dřevem na Antona Endera z Nového Města. Vyprostili ho živého s několikrát zlomenýma nohama. Uzdravil se a z vděčnosti na místě nehody postavil dřevěný sloup s křížem.

Rückertův pomníček      připomíná smrt revírníka Adolfa Rückerta kterého v roce 1874 zabil padající strom. Nachází se na Jindřichovickém hřebenu asi 700 m severozápadně od Oslího buku.

Pechova smrt a Pechův kámen    Adolf Pech byl vrchní nadlesní v Novém Městě. V roce 1933 byl postřelen loveckým hostem při nahánění zvěře. Při převozu do Frýdlantské nemocnice zemřel.Neštěstí se stalo na severním svahu smrku poblíž druhého odpočívadla na nové cestě na Smrk. Na cestě os Streitova obrázku k druhému odpočívadlu leží kámen, na kterém je vytesán křížek a jméno Adolf Pech a rok neštěstí.

Kámen republiky.  Nalézá se na turistické cestě mezi kyselkou a Streitovým obrázkem. Postaven byl k desetiletému výročí založení Československa. Původně se mu říkalo Masarykův kámen.

Pomníky na Smrku

Körnerův pomník   Básník Theodor Körner padl hned po vypuknutí napoleonských válek, kam vstoupil jako dobrovolník. Pro německé obyvatele byl vzorem vlastence. V roce 1809 vystoupil na Smrk. Ke stoletému výročí výstupu mu Německý ještědsko - jizerský spolek vztyčil na vrcholu kamenný památník s vytesaným pamětním nápisem. V roce 1939 byl na obelisk připevněn bronzový reliéf s podobiznou básníka. Během války byl reliéf sundám a po válce obelisk povalen. Až v 80. letech byl opět postaven a v roce 1998 spolek Patron připevnil na obelisk tabulku s podobiznou básníka a dalšími daty. V roce 2012 jako zázrakem našel novoměstský občan původní bronzový reliéf. Podrobnosti najdete v Novoměstských novinách číslo 5 a 6 2012 a také v časopise Krkonoše a Jizerské hory.

Tabulový kámen      Na severním úbočí Smrku se stýkaly zemské hranice Čech, Lužice a Slezka. O česko-slezkou hranici se vedly dlouhý čas spory. V 17.století kdy byl spor urovnán nechal Albrecht z Valdštejna připevnit na vysoký smrk svůj znak s letopočtem 1628. O deset let později do stejného smrku nechal zatlouct železný hřeb se svými iniciálami Matyáš z Gallasu. Smrku se začalo říkat Tabulový smrk (Tafelfichte). Název se časem přenesl na celou horu, která se původně jmenovala Borůvková (Heidelberg). Když smrk v roce 1790 vyvrátila vichřice, byl postaven na jeho místo hraniční kámen, říkalo se mu Tabulový kámen (Tafelstein). Po druhé světové válce se kámen ztratil. V roce 2008 byl vztyčen nový s nápisy ve všech jazycích našeho trojzemí.

Jomrichův kříž  Svérázný novoměstský děkan Franz Jomrich nechal v roce 1905 postavit na vrcholu Smrku litinový kříž s Kristem. Měl pocit že věřící místo na nedělní mši jdou raději na výket na Smrk. Tak aby se mohli i na vrcholu pomodlit k Pánubohu. Kříž ve druhé polovině 20.století zmizel. V roce 2007 byl několika milovníky hor obnoven a postaven vedle Körnerova pomníku.

Více podrobností a  zajímavostí včetně dalších památek najdete v brožuře Pomníčky a pomníky v okolí Nového Města pod Smrkem