Osobnosti spolku

Osobnosti spolku

Ing. Hannelore Langrová

Jejím prvotním počinem bylo, že znovuoživila činnost OS, které původně vzniklo pro obnovení rozhledny na Smrku. Významně se podílela na jeho reorganizaci a rozšíření zaměření na obnovu historických památek a zpřístupnění zdejších přírodních zajímavostí.

Její názory a návrhy pomohly při tvorbě nových priorit OS a jejich postupném uskutečňování. Důležitou stránkou této činnosti byla aktivní komunikace se zástupci Nového Města p.S. a dalších organizací. Spolupráce s německými rodáky pomáhala při vytváření databáze zanikajících památek a zjišťování jejich historických souvislostí.

Během krátké doby působení OS vytvořila Studii obnovy a využití kulturního dědictví oblasti Novoměstska a Ludvíkova pod Smrkem, brožuru Osud krajiny v křížích a Božích mukách, která shrnuje drobné památky na území obce Ludvíkov pod Smrkem, připravila podklady pro navržení ludvíkovského kamenného mostu za kulturní památku, prohlášení významných stromů za památné stromy a pomáhala se sestavením databáze drobných památek na Novoměstsku. Její spoluautorství je rovněž v dalších projektech, které OS připravovalo a připravuje.

Zemřela předčasně v lednu 2011. OS ztratilo v její osobě člověka se širokým polem působnosti a bohatými zkušenostmi v oblasti přípravy projektů a získávání dotací.

Hubert Sommer

 

  • narozen 7. února 1938 spolu s bratrem Hugem.
  • školní roky strávil s bratrem a sestrou Annou (nar. 1934) nejdříve v Dětřichovci, dále dva roky v poválečném lágru a následně v N. M. p. S. (měšťanská škola).
  • absolvoval strojní průmyslovku v České Lípě.
  • vojenská služba ve Vyškově.
  • vedoucí údržby v Textilaně. V Textilaně pracoval téměř 50 let.
    V N. M. p. S. žil od roku 1964.
  • oženil se s Jarmilou Dvořákovou (v roce 1964).
  • narození synů Petra a Huberta (r. 1964, r. 1969).
  • v roce 1984 zemřela manželka.
  • v roce 1989 se narodila dcera Marcela.
  • postupně se narodila vnoučata Dominika, Jakub, Marek a Ondřej.
  • v letech 1994 až 2002 zastával funkci  místostarosty města N. M. p. S.
    v této funkci vyřešil např. vytápění města (po zrušení podniku Textilana),
    zajistil rekonstrukci Dělnického domu, obnovu Městských lázní a obnovu Klingerovy hrobky (dnes obřadní smuteční síň).
  • zakládající člen Spolku pro obnovu rozhledny na Smrku (dnešní OS pro obnovu a rozvoj N. M. p. S. a okolí).
  • člen Klubu českých turistů N. M. p. S.
    spoluorganizátor akce Tři země-tři pochody.
  • zemřel 5. července 2012.

 



Juraj Smutný st.

Narodil se v Topolčanech na Slovensku. Dětství prožil pod Vysokými Tatrami ve městě Svit založeným Tomášem Baťou. Matka pracovala jako sekretářka v Chemosvitu, otec byl letecký mechanikna letišti Poprad – Tatry.

Ve školních letech navštěvoval uměleckou školu a učil se hrát na housle. Po otci zdědil lásku k létajícím strojům, proto už jako dítě chodil do leteckomodelářského kroužku, kde stavěl létající modely letadel. Na prahu dospělosti se v něm probudila touha zdolávat tatranské štíty, které měl neustále na očích, a začal se věnovat horolezectví. Studia absolvoval na tehdy prestižní střední škole strojírenské v Košicích. 

Po maturitě nastoupil na dvouletou základní vojenskou službu v Hajništi. Během vojny se naučil hrát na pístový trombon a vystupoval s vojenskou kapelou. Zde se seznámil se svou celoživotní partnerkou Lýdií a narodil se jim syn Pavel. Zanedlouho se všichni tři odstěhovali na Slovensko do Svitu, kde se narodil druhý syn Juraj. Pak se odstěhovali zpět do Nového Města pod Smrkem.

Juraj pracoval jako konstruktér v tehdejším Kovoprovozu, který byl součástí Textilany. Podílel se na vývoji a zhotovení různých strojních zařízení. Po celé Textilaně bylo možné objevit značku „DUSKA“ (Dub, Smutný, Kasper) na různých konstrukcích.

Ve volném čase se věnoval lezení na žulové věže v Jizerských horách nebo na pískovci v Adršpachu. Byl spoluzakladatelem Horolezeckého oddílu v Novém Městě pod Smrkem a se svými přáteli podnikal výstupy i ve Vysokých Tatrách.

Hrál na trombon v dechové kapele Zdenka Lodeho především na pohřbech, ale i na různých slavnostech a třeba i v průvodech na 1. máje.

Později s přáteli založil a vedl leteckomodelářský kroužek pro místní děti. Díky vysoké úrovni členové kroužku dosahovali vynikajících umístění na soutěžích s volnými modely větroňů. V okrese Liberec neměli konkurenci a nejlepší se dostávali v rámci postupových soutěží přes krajské kolo až na mistrovství republiky.

V roce 1991 vystoupil se svým kamarádem Jardou Maděrou na nejvyšší horu západní Evropy Mont Blanc. Vyprávění jejich horských zážitků a historek bylo vždy provázeno neuvěřitelným humorem.

Byl spoluzakladatelem Společnosti pro obnovu rozhledny na Smrku a svého přítele Karla Jeřábka v jeho vizi maximálně podporoval.

V devadesátých letech provozoval s Jardou Kalou osm let turistickou ubytovnu „Stará pila“ na Jizerce. Účinkoval v roli „horala“ s Bolkem Polívkou a Veronikou Žilkovou ve filmu Zapomenuté světlo (1996), čímž byl střípek z jeho života navždy zaznamenán.

Se sousedem „Pištou“ Bondarem se scházívali u večerních debat snad nad všemi problémy a záhadami světa. Jeho dcera k tomu velmi výstižně poznamenala: „Z Jury vyzařovala veselá povaha, laskavost a moudrost. Když něco řekl, vždy to sedlo. Klamal tělem a mluvou, ale byl moc chytrý a měl velký přehled o všem.“

 Zemřel 7. června 2011 na následky zákeřné rakoviny tlustého střeva.

Bedřich Preisser

* 20.02.1930 Ludvíkov
+ 12.06.2018 Nové Město p.Smrkem

Pro většinu horolezců, turistů a členů Okrašlovacího spolku prostě Fritz. Narodil se v Ludvíkově, žil v Novém Městě p.Smrkem.
Bedřich Preisser pracoval jako řidič u komunálního podniku Frýdlant, později v závodě 02 Textilana v Novém Městě p.Smrkem.
Zde byl Fritz byl iniciátorem vzniku turistického odboru při TJ Textilana v Novém Městě pod Smrkem, který byl založen v roce 1973 a on se stal jeho jednatelem. 

Byl nejen organizátorem, ale především účastníkem většiny turistických akcí. Ať už to byly lesní brigády, četné lyžařské výlety, turistické výlety, výstupy na Smrk, společné turistické dovolené v Čechách, na Moravě i na Slovensku. V neposlední řadě stál u zrodu a pomáhal spoluorganizovat mezinárodní turistický pochod
3země-3dny-3pochody, který se konal již po 20-té. Turistika byla jeho velkým koníčkem a radostí, kterou předával mnoha dětem a
mladší generaci. S turisty absolvoval i týdenní letní dovolené.
Díky němu a jeho přátelům místní oddíl KČT navázal kontakt s německou skupinou horolezců a turistů ve Šmilce/Hřensko.
Uskutečnily se výlety kolem labských pískovců a on zase na oplátku provázel německé přátele po Jizerkách a Krkonoších.

Fritz Preisser – rodák z Ludvíkova, on a jeho rodiče nebyli, jako jedni z mála, po válce odsunuti. Proto nám, členům spolku, mohl předávat příběhy a fakta z předválečné doby, které by díky odsunu a pozdějšímu nezájmu novodobého obyvatelstva upadly do zapomnění. 

Fritz Preisser byl jedním ze zakladatelů Občanského sdružení pro obnovu rozhledny na Smrku, jeho rodiče na Smrku v předválečné době provozovali horskou chatu, a proto moc stál o obnovení rozhledny. Později pokračoval jako člen Okrašlovacího spolku. Svými vzpomínkami z dětství v Ludvíkově a Novém Městě p.S. obohatil znalosti nejen členů spolku. Současně také inspiroval činnost
sdružení, později spolku

Ing. Karel Jeřábek

novoměstský patriot a bývalý starosta Nového Města pod Smrkem
* 27.04.1947 Praha
+11.05.2009 Nové Město pod Smrkem

Karel Jeřábek vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci. V roce 1971
nastoupil jako technolog do novoměstské Textilany. Zde pracovala i jeho manželka Ing. Blanka Jeřábková, spolu vychovávali dva syny Aleše a Kamila. Později v Textilaně pracoval jako programátor-analytik a vedl také počítačový kroužek při Domu dětí a mládeže v Novém Městě p.S.

K jeho koníčkům patřila především turistika a horolezectví. Rád jezdil na kole a
lyžoval. Hodně fotografoval, maloval a také pěstoval kaktusy. Zdařilé byly jeho 3D modely zajímavých staveb Novoměstska.

Počátkem 90.let založil s dalšími nadšenci Společnost pro obnovu rozhledny na
Smrku. V roce 1994 byl zvolen starostou Nového Města p.S. a dvě volební období tento úřad zastával, tato skutečnost mu jistě také pomohla dotáhnout „sen“ o nové rozhledně do zdárného konce. Díky nadšení a vytrvalosti se Karlu Jeřábkovi a jeho spolupracovníkům podařilo stavbu rozhledny na vrcholu Smrku dokončit. Dne 20. září roku 2003 za krásného počasí byla rozhledna slavnostně otevřena. Do posledních dnů svého života se Ing. Karel Jeřábek věnoval práci pro město,
především hodně fotografoval. Zdokumentoval např. kompletně výstavbu rozhledny na Smrku a jeho fotografie přírody zdobily chodby Městského úřadu.

V září roku 2013 mu byla na „jeho“ rozhledně odhalena pamětní deska