Poutní cesty

1. - Stará slezská cesta -  Alte Schlessiger weg

Stará slezská  cesta sloužila již před založením Nového Města pod Smrkem. Spojovala slezská sídla Liebenthal  (Lubomierz), Friedeberg (Mirsk) a Strassberg (Ulicko) s Ludvíkovem, jednou z nejstarších vsí Frýdlantska. Dále pokračovala  do poutního místa Haindorf (Hejnice). Říkalo se jí proto i „Poutní“.

Jedna větev cesty vedla od krčmy ve Schwarzbachu (Czerniawa Zdrój) kolem Rapické hory a štoly „ Beránek Boží“. Hlavní větev cesty vedla od krčmy Strasskretscham ve Strassbergu (Ulicko) přes les, potok Lomnici, kolem bývalé Liščí farmy mezi loukami a dál přes Ztracený potok do Ludvíkova. Od Nového Města se později připojovala cesta vedoucí od dnešní zahrádkářské kolonie v místě, kde se nalézá obnovený Neumannův kříž.
Za hospodářského rozmachu v 19. stol., po vybudování silnic od města k hranici (1840) a do Ludvíkova (1886), historická slezská  cesta jako obchodní ztratila na významu. Nezmenšil se však její význam pro poutníky a turisty ve směru východ-západ. Poutní cesta patřila mezi první trasy, které členové horského spolku (DGV) opatřili značkami. Kladli si již v roce 1905 za cíl zvyšování zájmu o turismus a zlepšování podmínek pro poznávání krás Jizerských hor. Čilému turistickému ruchu pak udělala konec až 2. světová válka a doba poválečná.
Neprostupnost státní hranice mezi Československem a Polskem, dlouhodobě zanedbávaná údržba komunikací a mostů, v neposlední řadě pak důsledky kolektivizace zemědělství způsobily, že Poutní cesta je dnes zčásti neprůchozí a v některých místech přerušená. Tam jsme navrhly náhradní trasy.   Turistická stezka  ve směru východ-západ na úpatí hor příhraniční oblasti citelně chybí. Pěší a cyklisté směřující do obcí na obou stranách hranice nemají jinou možnost, než využít asfaltové silnice s hustým provozem motorových vozidel. Obnova Poutní cesty jako turistické stezky  by měla zajistit dostupnost sídel v příhraničí pro pěší a cyklisty  bez nebezpečí kolize s motorovými vozidly. Stezka opět  spojí sídla navzájem a významně obohatí i možnosti zaokruhování stávajících turistických stezek pro výlety na obou stranách hranice.
Povrch cesty by si měl zachovat přírodní charakter vhodný pro pěší a cyklisty s horskými koly. Dosud však stále chybí provedení základních udržovacích prací.
Rekonstrukce starodávné Poutní cesty by umožnila i napojení Novoměstska na mezinárodní projekt VIA SACRA (www.via-sacra.info), který sever Frýdlantska bohužel zcela míjí. 

Návrh obnovy poutní cesty pro turisty a cyklisty s napojením na zajímavosti v Novém Městě.

Kamenný most přes Ztracený potok

Zachovalý kamenný most přes Ztracený potok z roku 1881 poškodila v roce 2010 povodeň. Naštěstí se podařilo sehnat peníze na opravu a most byl ke konci roku 2012 opraven. Před poškozením byl most navržen k zápisu do seznamu nemovitých kulturních památek. Oprava byla tak zásadní, že se kulturní památkou už nemůže stát.

 

2. - Zhořelecká cesta

    Zhořelecká cesta (Görlitzer Weg) vycházela ze Zhořelce ( Görlitz) , směřovala na Zawidów (původně Seidenberg) a přes Krásný Les ( Schönwald) obcházela kopec Chlum a spojovala Ludvíkov pod Smrkem s místy pro celou oblast významná. Území Frýdlantska patřilo původně do vlastnictví biskupství v Míšni ( Meissen) a bylo spravováno proboštstvím Seidenberg. Do vlastnictví rodu Biberštejnů přešlo v roce 1278. Ve věcech správy církevních záležitostí ale zdejší farnosti náležely k míšeňskému biskupství až do doby rekatolizace.

   Největší význam měla cesta zřejmě v době, kdy kolem roku 1300 vznikl v Ludvíkově jeden z nejstarších kostelů v oblasti, který 1346 je písemně doložen v písemnostech probošství Zawidów. Nad Ludvíkovem se cesta napojovala na Starou slezskou cestu.

   Zbytky Zhořelecké cesty najdeme za Ludvíkovem při silnici (cyklotrasa č.3006, která prochází Přírodním parkem Peklo) ve směru do Raspenavy v místě, kde před válkou stávala Scholcova hospoda, dnes se tu nálézá farma Peklo. Jižním směrem cesta stoupá kolem božích muk „Dolní kaplička“ k Ludvíkovskému vrchu. Tato část cesty  je dodnes v historickém majetku města Nové Město pod Smrkem, v horní části však v rámci zcelování pozemků za socialistické kolektivizace zemědělství je přerušená. Zanikla i část cesty kolem kopce Chlum, kde vznikl vojenský prostor.

   Severním směrem Zhořelecká cesta procházela oblastí nejstaršího osídlení na Frýdlantsku přes Krásný Les, Arnoltice, Pertoltice, Habartice do dnes polského Zawidówa a dále do Zhořelce. Její přesný průběh neznáme. Zčásti se historická cesta změnila na silnice, zčásti na polní cesty , některé úseky zanikly. Severo-jižní propojení oblasti pro pěší a cyklisty mimo provoz motorových vozidel dnes chybí. Obnova cesty v tomto úseku se netýká jen Novoměstska a Ludvíkova pod Smrkem, nýbrž i obcí v severní části Frýdlanského výběžku